Přírodní památka Nad Kašavou

Přírodní památka Nad Kašavou (21. 4. 2009), foto © Zdeněk Podešva

Přírodní památka Nad Kašavou (21. 4. 2009)

Základní údaje: Přírodní památka Nad Kašavou představuje ovsíkové louky a širokolisté suché trávníky v mozaice s křovinatými mezemi a ovocnými stromy. Nachází se ve Vizovické vrchovině (okrsek Všeminská vrchovina) na pomezí s Hostýnskými vrchy. Je situována v poměrně členitém terénu na mírném severozápadně orientovaném svahu údolí Černého potoka v nadmořské výšce 365 až 420 m, asi 500 m východně od středu obce Kašava a 800 m severně od vrcholu Sobolice (449,8 m n. m.). Katastrální území Kašava. Zřízeno Nařízením Zlínského kraje č. 4/2015 ze dne 29. 6. 2015. Evidenční kód ÚSOP: 6096. Kategorie IUCN: IV – řízená rezervace. Celková výměra 4,5843 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: biotopy mezofilní ovsíkové louky (Extenzivní sečené louky nížin až podhůří Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) a širokolisté suché trávníky (Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích Festuco-Brometalia) s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin.

Prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii)   Vítod chocholatý (Polygala comosa)

Prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii)

 

Vítod chocholatý (Polygala comosa)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad tvoří sedimenty vsetínských vrstev (paleogén — svrchní eocén — spodní oligocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. Převažují šedé a zelenošedí vápnité jílovce nad glaukonitickými pískovci. Půdním typem je kambizem, varieta mesobazická.

Flóra a vegetace: Nejrozšířenější vegetací, která zaujímá více než polovinu plochy přírodní památky, jsou mezofilní ovsíkové louky ( T1.1), inklinující k asociaci Poo-Trisetetum flavescentis, reprezentující chudší mezofilní porosty podhorských kostřavovo-trojštětových luk. V travinobylinných porostech dominuje kostřava červená (Festuca rubra), kterou doprovází další druhy trav, především ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a trojštět žlutavý (Trisetum flavescens). Na části ploch, hlavně v místě bývalé sjezdovky, byla v minulosti doseta psárka luční (Alopecurus pratensis) a další trávy, např. kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea). V tomto biotopu bylo nalezeno několik zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin, z čeledi vstavačovitých (Orchidaceae) je hojnější pouze vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), jen ojediněle se vyskytuje prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii) a bradáček vejčitý (Listera ovata). Z dalších významnějších druhů zde roste např. modřenec chocholatý (Muscari comosum), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) a prvosenka jarní (Primula veris).

Přírodní památka Nad Kašavou (21. 4. 2009)

Přírodní památka Nad Kašavou (21. 4. 2009)

Vegetace exponovaných a více svažitých míst vykazuje různé stupně přechodu k podhorským smilkovým trávníkům svazu Violion caninae s violkou psí (Viola canina), mochnou nátržníkem (Potentilla erecta), světlíkem lékařským (Euphrasia rostkoviana), lnem počistivým (Linum catharticum), vítodem obecným (Polygala vulgaris) a dalšími druhy.

Přírodní památka Nad Kašavou (21. 4. 2009)   Přírodní památka Nad Kašavou (21. 4. 2009)

Přírodní památka Nad Kašavou (21. 4. 2009)

 

Přírodní památka Nad Kašavou (21. 4. 2009)

V nejsušších částech území se nachází vegetace širokolistých suchých trávníků bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (T3.4D). Není však vyvinuta v typické podobě, jsou zde patrné přechody k mezofilním ovsíkovým loukám. Ve vegetaci s dominancí válečky prapořité (Brachypodium pinnatum), místy i sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus), se vyskytují druhy suchých trávníků, jako např. jetel alpínský (Trifolium alpestre), vítod chocholatý (Polygala comosa), pupava bezlodyžná (Carlina acaulis), pcháč panonský (Cirsium pannonicum) a ostřice horská (Carex montana).

Koberce mochny sedmilisté (Potentilla heptaphylla) v PP Nad Kašavou (21. 4. 2009)

Koberce mochny sedmilisté (Potentilla heptaphylla) v PP Nad Kašavou (21. 4. 2009)

Ochranářsky významný je výskyt orchidejí, častější je pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), hlavinka horská (Traunsteinera globosa) je spíše vzácnější. Z dalších významnějších druhů byl zaznamenán orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), zvonek klubkatý (Campanula glomerata) a prvosenka jarní (Primula veris), vzácný je kociánek dvoudomý (Antennaria dioica). Jalovec obecný (Juniperus communis) se vyskytuje pouze ve dvou exemplářích, roste zde i jedna hrušeň polnička (Pyrus pyraster).

Růže galská (Rosa gallica)

Růže galská (Rosa gallica)

V nesečených plochách na mezích a teráskách je místy vtroušena růže galská (Rosa gallica). Uprostřed lokality se nachází mírně ruderalizované luční prameniště s pcháčem rolním (Cirsium arvense) a suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium). Na několika místech jsou staré ovocné stromy, převážně švestky. Mozaiku biotopů dokreslují křovinaté meze a plochy zarůstající náletem křovin s trnkou obecnou (Prunus spinosa), růžemi (Rosa spp.) a hlohy (Crataegus spp.).

Fauna: Podrobné zoologické průzkumy dosud nebyly provedeny. Z denních motýlů se vyskytují např. hnědásci (Melitaea sp.), z plazů zde žije ještěrka obecná (Lacerta agilis), z ptáků byli pozorováni ťuhýk obecný (Lanius collurio) a žluva hajní (Oriolus oriolus).

Zarůstající louka v přírodní památce Nad Kašavou (21. 4. 2009)

Zarůstající louka v přírodní památce Nad Kašavou (21. 4. 2009)

Lesnictví: Na území přírodní památky se nenacházejí lesní pozemky. V souvislosti s lesním hospodařením v ochranném pásmu nebyly zjištěny žádné negativní vlivy.

Management, ohrožení: V minulosti byly všechny pozemky obhospodařovány jako louky a pastviny, případně jako drobná políčka. Později byla louka ve střední části území využívána také jako sjezdovka, dodnes zde stojí sloupy od vleku. V současné době zaujímají většinu území louky, které jsou z větší části kosené, případně přepásané. Část pozemků však leží různě dlouho ladem, a proto na nich také v různé míře postupuje proces sukcese od expanze některých druhů trav, např. třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) a válečky prapořité (Brachypodium pinnatum), až po nálety křovin (růže, hlohy, trnky).

Dnes již bývalá sjezdovka v PP Nad Kašavou (21. 4. 2009)

Dnes již bývalá sjezdovka v PP Nad Kašavou (21. 4. 2009)

Pro zachování a zlepšení stavu přírodních biotopů je nezbytné začít obhospodařovat i opuštěné pozemky, na části, kde hospodaření probíhá, pak posunout termín seče, v ideálním případě provádět fázovou seč a používat alespoň u ploch s výskytem zvláště chráněných druhů lehčí mechanizaci nebo ruční sečení. Podél jižní a částečně i západní hranice přírodní památky prochází naučná stezka Kašava.

Natura 2000: Vyhlášení přírodní památky Nad Kašavou bylo provedeno v rámci zřizování územní ochrany Evropsky významné lokality Nad Kašavou (kód CZ0720058, výměra 27,4914 ha) jako součást soustavy chráněných území Natura 2000 v České republice.

Přírodní památka Nad Kašavou (21. 4. 2009)

Přírodní památka Nad Kašavou (21. 4. 2009)


Literatura:

Jatiová, M., Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno.

Kuželová, I. (2001): Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, Z0040 (Hostýnské vrchy - jih). Depon. in: AOPK ČR, Praha.

Svačina, T. & Hanáková, P. (2013): Plán péče o přírodní památku Nad Kašavou (návrh na vyhlášení) na období 2014-2023. Depon. in KrÚ Zlínského kraje.

Svačina, T., Hanáková, P., Vymazal, M. et Vymazalová, P. (2013): Zpráva z inventarizačního průzkumu pro připravovanou PP Nad Kašavou. ČSPOP. Depon. in KrÚ Zlínského kraje.


Aktualizováno 9. 9. 2018   Úvodní stránka Zpět